Podílíme se na přípravě VRT Vysočina II. fáze

VRT neboli vysokorychlostní trať je novostavba, která zcela zásadně mění podobu veřejné dopravy. Pomáhá totiž zkrátit dobu cestování díky systému rychlých vlakových spojů (RS = Rychlá spojení). „Celý projekt zahrnuje nejen výstavbu nových VRT, ale také modernizaci konvenčních tratí s vysokorychlostními parametry. V České republice byly identifikovány hlavní směry rozvoje systému Rychlých spojení následovně:

RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – Katowice

RS 2 Brno – Břeclav – Wien / Bratislava

RS 3 Praha – Plzeň – Domažlice – Bavorsko (konvenční trasa s vyššími rychlostními parametry)

RS 4 Praha – Ústí nad Labem – Dresden

RS 5 Praha – Wrocław

‍

Vysokorychlostní tratě jsou součástí evropského dopravního systému, tzv. sítě TEN-T (transevropská dopravní síť). Do evropské vysokorychlostní železniční sítě jsou zařazeny novostavby tratí s minimální rychlostí 250 km/h a rekonstruované spojovací tratě pro rychlost do 200 km/h. Aby k rozvoji Rychlých spojení, popsaných výše, mohlo dojít, je třeba postupně vybudovat vysokorychlostní tratě v těchto úsecích:

RS 1 VRT Praha – Brno – Ostrava

RS 2 VRT Brno – Rakvice

RS 4 VRT Praha – Ústí nad Labem – Dresden

RS 42 VRT (Praha –) Louny – Most

RS 5 VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław*

‍

Geodeti z HRDLIČKA spol. s r.o. zaměřovali v květnu 2023 úsek kolem Velkého Meziříčí, který je součástí připravovaného projektu VRT Vysočina II. fáze a bude tvořit podklad pro zpracování územního rozhodnutí. „Výsledkem bude nejen zákres katastrální situace pro majetkoprávní přípravu, ale také digitální model s vrstevnicemi,“ říká ředitel Správy železniční geodézie Ing. Libor Vavrečka.

‍

Jednou z historických staveb, které je třeba také zaměřit, je starý, klenutý, kamenný viadukt v Potokách I. právě u Velkého Meziříčí s 9 pilíři z roku 1946 (na obrázcích). Brněnský kolega Ondřej Filip pracoval s totální stanicí a laserovým skenerem, ze kterého získal jako výstup 3D mračna bodů. „Sběr dat se týká tvaru náspu i veškerých pevných objektů a vedení. Vše je velmi detailní. Protože je zakázka celoroční, musí se geodeti poprat i se silnou vegetací, přestože ideální sběr dat je od podzimu do jara,“ říká výrobní ředitel Ing. Petr Pavelka.

‍

Celkem 80 km mezi Světlou nad Sázavou a Vekou Bíteší by mělo být zmapováno do konce listopadu letošního roku. Správa železnic doufá, že do roku 2027 získá územní rozhodnutí a za 2 roky od tohoto data se začne stavět. První vlaky by mohly po nové vysokorychlostní trati jezdit v roce 2034. Cestujícím by mohla výstavba urychlit jízdu vlakem až o 1 hodinu.

‍

Reportáž pro Český rozhlas (autor: František Jirků)

‍

Mgr. Lucie Kmochová

‍

*Správa železnic [online]: VRT Vysočina II. fáze, [cit. 27.6.2023]. Dostupné z: https://www.spravazeleznic.cz/vrt/vysocina-2-faze

‍