Retenční (odlehčovací) nádrž pro smíšenou kanalizaci je sice oddělenou stavbou od právě budované třetí etapy západního obchvatu Plzně, přesto spolu tyto stavby úzce souvisejí, i když je od sebe dělí vzdálenost téměř dvou kilometrů.
Dokončení a plné zprovoznění této nádrže je jednou z podmínek pro uvedení západního obchvatu do provozu, a proto je její dokončení z hlediska infrastruktury Plzně poměrně důležité. Ze severní části obchvatu bude svedena dešťová kanalizace právě do stoky, na níž se retenční nádrž buduje. V budoucnu by měly navazovat další developerské projekty, které se na aktuálně přetíženou stoku mohou po dokončení této stavby připojit.
Hlavní význam retenční nádrže je v období přívalových dešťů, kdy by hrozilo přetížení starých kanalizačních stok. Při zvýšeném průtoku se v retenční nádrži začne akumulovat odpadní voda a po uklidnění situace se začne nádrž zase pomalu vypouštět. Celkový objem nádrže je šest tisíc kubických metrů.
Z pohledu geodeta bylo nejnáročnější primární výškové usazení celé stavby. Retenční nádrž totiž navazuje z obou stran (nátok a výtok) na přibližně šedesát let starou kanalizaci, která je v hloubce kolem deseti metrů. Takže přesné výškové zaměření průběhu kanalizace, jež byla v plném provozu, nebylo vůbec jednoduché. Obtížný byl také přesun bodového pole pro přesné vytyčování na stěny zápor tak, abychom byli schopni vytyčovat i na dně výkopu a zároveň mohli kontrolovat, zda záporové stěny polohově nepracují.
Zajímavé bylo sledovat průběh stavby jako celku. Tělo nádrže je vyprojektováno jako podzemní, takže po rozsáhlých výkopových pracích a budování masivní železobetonové konstrukce se vše zase zakrylo hlínou a ornicí a terén opět kopíruje původní stav. Stavba se blíží ke konci a již se vytyčují povrchové komunikace a parkové úpravy (pískové chodníčky, stromy atp.).
Pokud vás zajímají další informace, můžete si přečíst článek, který na svém webu vydalo město Plzeň.
Radek Burián
