VRT neboli vysokorychlostní trať je novostavba, která zcela zásadně mění podobu veřejné dopravy. Pomáhá totiž zkrátit dobu cestování díky systému rychlých vlakových spojů (RS = Rychlá spojení). „Celý projekt zahrnuje nejen výstavbu nových VRT, ale také modernizaci konvenčních tratí s vysokorychlostními parametry. V České republice byly identifikovány hlavní směry rozvoje systému Rychlých spojení následovně:
RS 1 Praha – Brno – Přerov – Ostrava – Katowice
RS 2 Brno – Břeclav – Wien / Bratislava
RS 3 Praha – Plzeň – Domažlice – Bavorsko (konvenční trasa s vyššími rychlostními parametry)
RS 4 Praha – Ústí nad Labem – Dresden
RS 5 Praha – Wrocław
Vysokorychlostní tratě jsou součástí evropského dopravního systému, tzv. sítě TEN-T (transevropská dopravní síť). Do evropské vysokorychlostní železniční sítě jsou zařazeny novostavby tratí s minimální rychlostí 250 km/h a rekonstruované spojovací tratě pro rychlost do 200 km/h. Aby k rozvoji Rychlých spojení, popsaných výše, mohlo dojít, je třeba postupně vybudovat vysokorychlostní tratě v těchto úsecích:
RS 1 VRT Praha – Brno – Ostrava
RS 2 VRT Brno – Rakvice
RS 4 VRT Praha – Ústí nad Labem – Dresden
RS 42 VRT (Praha –) Louny – Most
RS 5 VRT Praha – Hradec Králové – Wrocław*
Geodeti z HRDLIČKA spol. s r.o. zaměřovali v květnu 2023 úsek kolem Velkého Meziříčí, který je součástí připravovaného projektu VRT Vysočina II. fáze a bude tvořit podklad pro zpracování územního rozhodnutí. „Výsledkem bude nejen zákres katastrální situace pro majetkoprávní přípravu, ale také digitální model s vrstevnicemi,“ říká ředitel Správy železniční geodézie Ing. Libor Vavrečka.
Jednou z historických staveb, které je třeba také zaměřit, je starý, klenutý, kamenný viadukt v Potokách I. právě u Velkého Meziříčí s 9 pilíři z roku 1946 (na obrázcích). Brněnský kolega Ondřej Filip pracoval s totální stanicí a laserovým skenerem, ze kterého získal jako výstup 3D mračna bodů. „Sběr dat se týká tvaru náspu i veškerých pevných objektů a vedení. Vše je velmi detailní. Protože je zakázka celoroční, musí se geodeti poprat i se silnou vegetací, přestože ideální sběr dat je od podzimu do jara,“ říká výrobní ředitel Ing. Petr Pavelka.
Celkem 80 km mezi Světlou nad Sázavou a Vekou Bíteší by mělo být zmapováno do konce listopadu letošního roku. Správa železnic doufá, že do roku 2027 získá územní rozhodnutí a za 2 roky od tohoto data se začne stavět. První vlaky by mohly po nové vysokorychlostní trati jezdit v roce 2034. Cestujícím by mohla výstavba urychlit jízdu vlakem až o 1 hodinu.
Reportáž pro Český rozhlas (autor: František Jirků)
Mgr. Lucie Kmochová
*Správa železnic [online]: VRT Vysočina II. fáze, [cit. 27.6.2023]. Dostupné z: https://www.spravazeleznic.cz/vrt/vysocina-2-faze
