Podívejte se z výšky na železniční viadukty

Železniční trať Přerov–Bohumín, označovaná dnes také jako trať 271, tvořila důležitou dopravní stavbu již v 19. století. Tehdy patřila pod známou společnost c. k. privilegované Severní dráhy císaře Ferdinanda, a tak na ní vznikaly krásné dobové železniční mosty. Hranické a Jezernické viadukty byly v roce 2007 dokonce prohlášeny za kulturní památku České republiky.

Pojďme se tedy podívat na jednotlivé objekty zvlášť.

‍

Jezernický viadukt tvoří vlastně 2 původně cihlové mosty, které byly postavené v polovině 19. století postupně vedle sebe. Tyčí se nad údolím potoka Jezernice mezi zastávkami Lipník nad Bečvou a Drahotuše v délce necelých 427 m. Celkem 42 větších i menších oblouků prošlo celkovou rekonstrukcí a viadukt získal ocenění Mostní dílo roku 2001 od Ministerstva dopravy ČR. Použity byly mrazuvzdorné cihly, železobetonová klenba byla do cihelných kleneb kotvená kovovou sítí.

‍

Hranické viadukty označují tři souběžné železniční mosty, které se klenou nad řekou Veličkou v blízkosti nádraží Hranice na Moravě. První dvě cihlové stavby jsou vzájemně propojené betonovými deskami, které zakrývají mezery mezi sebou, v místě sdružených pilířů se dotýkají. Třetí stavbu, tedy betonový most, s nimi v místě mezer propojuje lávka.

Naši kolegové Ondřej Kočí a Ondřej Filip nejprve v terénu oba viadukty zaměřili z výšky a poté je Radim Holub zpracoval jako 3D vizualizace. Jaké přístroje byly použity a proč se 3D vizualizace vlastně vytváří? Přečtěte si vyjádření přímo od našich specialistů.

‍

• Jaké přístroje jste na nalétávání používali?
  Ondřej Kočí: „U Jezernického viaduktu jsme vzlétli s dronem DJI Matrice M300 osazeným kamerou DJI P1 35 mm. V případě Hranického zase s DJI Phantom 4 PRO. Pro účely skenování jsme v obou případech vybrali Trimble SX10, X7.“‍
  ‍
• Jak dlouho vám celá akce v terénu trvala? A setkali jste se s nějakou komplikací?
  Ondřej Kočí: „Skenování objektů a okolí zabralo zhruba 2 dny práce a samotný nálet z toho do 30 minut na každé místo. Protože práce probíhaly mimo vegetační období a za ideálního počasí, nesetkali jsme se s žádnými významnými komplikacemi.“
  ‍
• Proč jste zvolili zrovna tento druh sběru dat a výše jmenované přístroje?
  Ondřej Kočí: „Tato metoda, kdy se data rychle sbírají včetně veškerých detailů, je velmi málo závislá na požadovaném množství detailů oproti klasickému měření. Navíc vyhodnocení probíhá v kanceláři a je možné zpětně doplňovat prvky dle požadavků. Ještě chci dodat, že během skenování byl také testován nový supervýkonný skener Trimble X12, protože náš geodetický sklad neustále doplňujeme o nejnovější techniku.“
  ‍
• Jak vznikla 3D vizualizace viaduktů? A proč byl vybrán zrovna herní engine?
  Radim Holub: „3D vizualizaci jsem vytvořil za pomoci herního engine, tedy softwarového frameworku, který soustřeďuje obecné funkce používané v počítačových hrách. Funkcionalita aplikace byla naprogramována pomocí jazyku C# a pro chod ve webovém rozhraní byla převedena dle standardu WebGL. Aplikace je multiplatformní a naprogramovaná tak, aby si každý uživatel podle svého výkonu počítače mohl nastavit grafickou náročnost a upravit si uživatelské nastavení dle sebe (sensitivita myši apod.). Zároveň byla aplikace vytvářena jak pro desktop, tak pro zmíněné webové prostředí. Při vývoji aplikace byly dodrženy standardy herního vývoje.“
  ‍
• Jaké jsou výhody herního engine?
  Radim Holub: „Herní enginy poskytují širší spektrum možností. S jejich pomocí je možné dosáhnout fotorealistického vjemu, umožňují animaci pohybu vegetace a dalších nejen přírodních prvků. Také dokáží velmi obstojně pracovat s PBR materiály, simulací reálné fyziky a dalších VFX či částicových efektů. Herní enginy tedy poskytují robustní sadu nástrojů a funkcionalit, které jsou pro tvorbu komplexních 3D aplikací vhodné.“
  ‍
• Jak je možné takové 3D vizualizace využít v praxi? Kde mohou pomoci?
  Radim Holub: „Díky 3D vizualizaci získáte lepší představivost. Ta je důležitá při plánování nových staveb, případně jejich rozšíření či rekonstrukci a u podobných projektů. Díky trojrozměrnému zobrazení a detailnímu modelování je možné získat realističtější pohled na budoucí výsledek.
  
  Další možností, jak 3D vizualizace uchopit, je tzv. digitální úschovna. Dané stavby obsahují jistou historickou hodnotu, 3D vizualizace a aplikace mohou zachytit jejich vzhled v určitém časovém okamžiku. Tento digitální záznam může být využit pro rekonstrukci, dokumentaci nebo památkovou péči.
  
  Třetí způsob, jak s vizualizacemi pracovat, je jejich role jako průvodce. Díky fotorealistické podobě se stávají efektivním nástrojem pro poskytování průvodců a instruktážním podkladem v různých oblastech (můžou například zvýšit turismus v daném místě apod.).“

‍

Trasa mezi Lipníkem nad Bečvou a Přerovem byla původně jednokolejnou tratí. V pol. 20. století začala její úprava na dvojkolejnou a dnes je i plně elektrizovaná. Patří do tzv. II. tranzitního železničního koridoru, což je hlavní dálkový železniční tah mezi Břeclaví a Petrovicemi u Karviné.

Prohlédněte si důležité a historicky významné úseky na této trase a pojďte se proletět nad oběma viadukty.

‍

Technické podklady a odpovědi: Ing. Ondřej Kočí, Ondřej Filip a Bc. Radim Holub

Text: Mgr. Lucie Kmochová

‍

‍

‍