3D řešení pro architekty a projektanty

| 20. 9. 2018

Fenoménem posledních měsíců, ne-li let je využití BIM (Informační model budovy) technologií. Ačkoliv se o nich mluví stále častěji, v tuzemsku je tento pojem zatím často zaměňován za pouhé 3D modelování nebo za software pro práci s 3D daty. BIM má ale znamenat mnohem více. Jde zejména o výměnu informací v rámci procesu návrhu projektu, jeho výstavby, ale i jeho využívání.

BIM, na rozdíl od tradičního zpracování pomocí CAD programů, umožňuje zcela nový způsob práce. Data zůstávají konzistentní pro všechny zúčastněné strany i přes velké množství změn, prováděných jednotlivými operátory. BIM je možné si představit jako komplexní databázi, kde každý objekt je jedním prvkem této databáze a může obsahovat geometrické i negrafické informace. Jakákoliv změna jednoho prvku se pak automaticky projeví ve všech náhledech, kde je tento prvek zobrazen (3D pohledy, 2D výkresy, tabulky…).

Technologie BIM se začaly využívat z několika důvodů. Tím nejhlavnějším je skutečnost, že projekty se stávají stále více složitější, což vyžaduje správu obrovského množství dat napříč různými obory a týmy. BIM umožňuje vstupovat do projektu všem členům týmu v každé fázi jeho životního cyklu. Díky tomu se zvyšuje efektivita v oblasti komunikace a schvalování jednotlivých částí projektu.
A jak do toho zapadá firma Hrdlička? V první řadě chceme být u toho, když se začne BIM standardně používat a chceme být schopni dodávat materiály v požadovaných výstupech a třeba i pomoci architektům a projektantům tím, že jim připravíme hrubý model pomocí softwarů podporujících BIM technologie. Na tuto skutečnost se připravujeme nejen pomocí nákupů nových softwarů a zdokonalováním know-how v jejich použití, ale i nákupem hardwaru pro získání adekvátních dat. Tím se dostávám k zařízení GeoSLAM, které jsme nedávno pořídili a které nám umožňuje rychle a efektivně získávat data z interiérů (a částečně i exteriérů) budov.

Ruční skener nám umožňuje rychle a přesně zachytit informace o daném objektu. Přístroj se chlubí jednoduchou obsluhou, stačí se jen propojit s aplikací na mobilu/tabletu a začít pracovat. Další výhodou je rychlé naskenování velkých ploch, přičemž dosah se pohybuje kolem 15 metrů. Naskenovaná data se dají jednoduše přenést do požadovaných formátů, což je v tomto případě mračno bodů s koncovkou LAS. Přístroj umí vygenerovat klasifikovaná data podle: kvality měření, výškových hodnot, stínů, časy měření a dalších. Přesnost přístroje se pohybuje okolo 2 cm.

Skener je tedy ideální na zaměření stávajícího stavu budovy, což byl projekt, na kterém jsme si zařízení detailně vyzkoušeli. Úkolem bylo zaměřit komplex budov v Litni, kde bude probíhat rozsáhlá přestavba areálu. Pro získání adekvátních dat jsme kromě měření laserem provedli i nalétnutí dronem. Výstupem je podrobné ortofoto, které umožňuje oblast vidět v širších souvislostech. Navíc nám nalétnutí poskytne jedinou část mračna, kterou nejsme schopni jednoduše získat pomocí ručního skeneru. Jde samozřejmě o střešní pokrytí jednotlivých budov.

Po tomto zaměření následovala samotná práce s ručním skenerem. Bylo potřeba udělat určité drobné přípravy. Otevřít veškeré prostory a jelikož jsme chtěli mít vše přesně geodeticky zaměřené tak zaměřit vybrané body. Zaměření je nutné, protože skener pracuje se svým vnitřním referenčním systémem. Data je proto potřeba navlícovat pomocí transformačních koulí. Ty jsou potom velmi dobře viditelné v mračnu bodů.

Po průchodu celým komplexem jsou data převedena do formátu .las a zpracovatel s nimi může nadále pracovat a tvořit požadované výstupy. Kromě již zmíněného vlícování je potřeba dát dohromady mračno bodů z dronu a mračno bodů z ručního skeneru. Výstupem je komplexní znázornění jednotlivých budov, které jsou navíc umístěny ve správném souřadnicovém systému a obsahují velmi přesné informace.
Kromě mračna bodů, které si může projektant velmi jednoduše zobrazit pomocí softwaru CloudCompare, zpracováváme také 2D výstupy (pohledy, řezy, půdorysy..) a nově se pouštíme právě do podkladů pro BIM. Tím se dostáváme zpět k problematice, kterou jsem tento článek započal a u které také končím.

Autor článku: Bc. Jonáš Častulík