Rozhovor se zástupci města Humpolce o pasportech

Ing. Alena Františková | 23. 5. 2017

Město Humpolec s více než 10 tisíci obyvateli je jedním z významných měst Kraje Vysočina. Podle platné legislativy museli i pracovníci města v průběhu let řešit pořizování a aktualizaci mapových podkladů a efektivní správu majetku města, který musí evidovat místně a zachycovat jeho stav. K tomuto účelu se využívají tzv. pasporty. Kromě správy digitální technické mapy (DTM) a územně analytických podkladů (ÚAP) se proto město Humpolec rozhodlo pro investici do open source řešení QGIS, do kterého jsou integrovány pasporty QPAS, jež úředníci využívají ke své práci. Zeptali jsem se zástupců města Humpolec Josefa Jůzla, vedoucího odboru místního hospodářství, a Bohdana Kandra, informatika, jak se jim s novým systémem pracuje a jak hodnotí jeho přínos pro obec.

Rozhovor se zástupci města Humpolce o pasportech

Společnost HRDLIČKA pro Vaše město vytvořila v průběhu let řadu datových sad pro evidenci a správu majetku. Nadále zaštiťuje správu systému QPAS a udržuje aktuální DTM, pasporty (zeleně, komunikací, veřejného osvětlení a dopravního značení) a další mapové podklady. Jak jste s tímto open source řešením QPAS spokojeni a jak s datovými sadami pracujete?

Josef Jůzl:

Současný systém QPAS nám vyhovuje. Dobře se v něm pracuje, je jednoduchý a lze z něj pořídit řadu výstupů. Dokážeme se v něm vcelku dobře a bez obtíží orientovat, i když v něm nepracujeme denně. Díky předpřipraveným tiskovým šablonám pro jednotlivé datové sady funguje bezproblémově také tisk pořízených výstupů, což nebývá samozřejmostí.

Bohdan Kandr:

Systém má rychlé odezvy, a přitom nezatěžuje náš vnitřní systém radnice. Firma HRDLIČKA pro nás průběžně zlepšuje funkcionality, jako například přidání možnosti vložení poznámek pro lepší komunikaci nebo publikování dat do webového prostředí Geoportálu, takže systém průběžně inovujeme, aby ještě více vyhovoval našim potřebám.

 

Mimo základní typy datových sad jste potřebovali i další tematické pasporty např. zimní údržbu místních komunikací, pasport tříděného odpadu atd. Jak se Vám osvědčilo jejich používání v praxi?

Josef Jůzl:

Ušetřilo nám to především spoustu času. Nyní máme v rámci pasportu komunikací k dispozici kategorizaci komunikací včetně termínů jejich údržby, se kterými pracují správci komunikací – technické služby. Dříve byla evidence o komunikacích vedena papírově, což bylo nevyhovující a komplikovalo to práci úředníkům i technikům. Současnou digitální podobu lze jednoduše a rychle aktualizovat a nemusíme listovat v papírech. A například pasport zimní údržby nám dobře slouží mj. i pro lokalizaci přesného místa úrazu občana, který nám nahlásí, že uklouzl na chodníku města. Můžeme rychle a jednoduše ověřit dané místo a stav jeho údržby. Také oceňujeme, že výřez z mapy je jednoduchý a podklady ze systému nám slouží i pro kontrolní hlášení na EKOKOM.

Bohdan Kandr:

Kromě už uvedeného tyto mapové podklady rozšiřují obsah programového vybavení města a tím zvyšují efektivitu práce úředníků.

 

V roce 2015 jste měnili původní GIS řešení právě za open source systém QPAS, do kterého lze následně implementovat jednotlivé datové sady a mapové podklady. Jaké výhody Vám toto nové řešení přineslo?

Josef Jůzl:

Jednoznačně je to usnadnění práce úředníků a velká úspora času. Zároveň došlo ke zlepšení přehlednosti dat a zvýšení informovanosti úředníků a občanů včetně kontrolních orgánů.

Jako město musíte pracovat a shromažďovat i jiná data. Již téměř 10 let spravujete digitální technickou mapu města a pravidelně aktualizujete územně analytické podklady pro ORP, které jsou publikovány přes Geoportál. Považujete zastřešení správy všech dat pod jednu střechu za přínosné? Má to pro Vás nějaké výhody?

Josef Jůzl:

Ano. Největší výhodou komplexního řešení je bezesporu to, že veškeré složky úřadu mohou s daty pracovat v rámci jedné aplikace. Navíc se kdykoliv můžeme obrátit na odborníky, kteří rozumějí GIS problematice v našem městě, dokáží nám poradit a realizovat myšlenky v podobě tvorby nových aplikací nebo pořizování dat.

Bohdan Kandr:

Velký krok dopředu je spuštění nového tématu Geoportálu, který se nazývá ÚAP – technická infrastruktura a umožňuje nahlížet do těchto mapových podkladů nejen úředníkům, ale i občanům. Vstup do aplikace je umístěn na stránkách města v sekci Územně analytické podklady.

 

Co plánujete do budoucna? Budou v duchu e-governmentu využívat města data i například pro nějaké služby/aplikace určené občanům?

Josef Jůzl:

V blízké době plánujeme rozšíření mapových podkladů na místní části Humpolce.

 

Jaké máte ohlasy ze strany veřejnosti na využívání on-line služby ProblemReport, která je také založena na mapových podkladech, ve Vašem městě?

Josef Jůzl:

Hlášení od občanů přes aplikaci ProblemReport evidujeme a pracujeme s nimi. Podněty předáváme k nápravě příslušným orgánům, např. správci sítě vodovodů a kanalizací VODAK Humpolec. Trochu nás mrzí, že moc často nepřichází od občanů zpětná vazba ve smyslu zhodnocení/ocenění tohoto nástroje, který považujeme za dobrý krok pro zlepšení komunikace s občany. Ale i využívání služby bereme jako pochvalu.

Bohdan Kandr:

Velkou výhodou je, že se prakticky okamžitě dozvíme o závadách a dostaneme další informace, které bychom jinak nezjistili, nebo až s velkou prodlevou, protože není možné stále kontrolovat stav zeleně, komunikací, výmolů a rozbitého zařízení po celém městě. Naproti tomu občané, kteří se v daném místě pohybují každý den nemusejí být frustrováni, že se „nic neděje“ a mohou nám dát o závadě vědět.

 

Děkujeme panu Jůzlovi a panu Kandrovi za jejich čas, který nám věnovali.
Rozhovor připravili: Ing. Alena Františková a Ing. Břetislav Jurček